Vady držení těla u dětí mladšího školního věku
Mladší školní věk začíná nástupem do 1. třídy a s tím souvisí i zvýšený výskyt vadného držení těla. Dle studie provedené SZU (Státním Zdravotním ústavem v Praze) v roce 2003 se ve věkové kategorii 7-11 let se vyskytuje největší podíl děti s vadami držení těla. Vadné držení těla se vyskytuje u 30% dětí mladšího školního věku. Dává se to do souvislosti s nástupem do první třídy - nošením příliš těžkých tašek, dlouhého sezení v lavicí (Děti většinou stráví vsedě pět i více hodin, dlouhodobé sezení zatěžuje jednostranně staticky vzpřimovací zádové i šíjové svaly. U některých dětí může dojít k vadnému držení těla, protože uvedené svalstvo ochabne. Projeví se ohnutými kulatými zády s předklonem hlavy, ochablým břichem a plochým hrudníkem, rameny vysunutými dopředu, vystouplými lopatkami) a v tomto věku není ještě dostatečně zpevněn svalový korzet ( až v pozdější době dochází k nárůstu svalové hmoty) a také dochází k růstové akceleraci – růst do výšky.
2. Držení těla a vznik vadného držení těla
Držení těla lze definovat jako individuální schopnost vyrovnat se s gravitací a udržet tělo v rovnováze. Navenek se držení těla projevuje jako určité prostorové uspořádání jednotlivých částí těla ve staticky náročných polohách, např. ve stoji, vsedě atd. 1
Vadným držením těla označujeme větší nebo menší symetrickou nebo asymetrickou úchylku páteře od správného postavení, které se dá napětím svalů vyrovnat a jsou tedy funkční poruchou pohybového systému.1
Příčiny vadného držení těla jsou a) vnější a b) vnitřní
Mezi vnější příčiny vadného držení těla řadíme nesprávné sezení, nevhodné pohybové návyky, dlouhé stání, pokud tuto příčinu vztáhneme k mladšímu školnímu věku, podílí se na ní především prostředí a dává se rovněž do souvislosti s učiteli a rodiči. Mezi faktory prostředí které ovlivňují držení těla patří špatná teplota v místnosti, nepřiměřené osvětlení, nevyhovující školní nábytek, monotónní způsoby vyučování. Vše vyjmenované vede k předčasné únavě žáků, tato únava se projeví pasivním držením těla a následným znikem špatného držení těla. Další příčinou vadného držení těla bývá nevhodná pracovní poloha, především u dětí mladšího školního věku špatné sezení.
Co se týká vnitřních faktorů vzniku vadného držení těla, uplatňují se zde faktory dědičnosti- vrozené dispozice ve stavbě těla, proporcí jednotlivých částí nebo snížení funkčních předpokladů. Řadíme zde i faktory získané v průběhu života- následky nemocí, úrazů apod.
Vadné držení těla v dětství přímo souvisí s onemocněním pohybového systému v dospělosti.
1 https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2288.html - získáno dne 14.12.2007 v 11hodin
3. Seznam a popis vad držení těla
K nejčastějším vadám držení těla ,u dětí mladšího školního věku, řadíme: 1) skoliotické držení těla, 2) skoliózu, 3) kyfotické držení těla (kulatá záda), 4) plochá záda, 5) bederní hyperlordózu a 6) chabé držení těla
3.1. Skoliotické držení těla
Vychýlení páteře ve frontální rovině bez změny ve tvaru a postavení obratlů.Vychýlení linie obratlových trnů do strany ve tvaru písmene S nebo C. Příčinou může být šikmé postavení pánve při nestejné délce dolních končetin, jednostranné přetěžování páteře nebo nevhodné jednostranné návyky. Při skoliotickém držení těla dochází k asymetrii postavy ( různá výška ramen, lopatek apod.) a paraverebrálních valů.
3.2. Skolióza
Skolióza je nejtěžší ortopedická vada v dětském věku. Projevuje se deformitami a strukturálními změnami na páteři.
3.3.Kyfotické držení těla (kulatá záda)
Vyskytuje se často u astenických děti s častými katary horních cest dýchacích. Příčina kyfózy je špatné sezení a rychlý růst. Příznaky kyfotického držení: 1) lopatky křídlovitě odstávají , 2) břicho je vytlačeno dopředu a 3) vysunutí hlavy a ramen.
3.4. Plochá záda
Jde o zmenšené zakřivení páteře, napřímení hrudní i bederní páteře. Podle rozsahu dělíme plochá záda na: 1) celkově plochá záda a 2) místní plochá záda.
Celkově plochá záda jsou náchylné ke skoliotickému držení těla i skolióze, dochází ke snížené odolnosti vůči většímu statickému a dynamickému zatížení. Místní plochá záda-jde o lokální oploštění páteře.
Plochá záda vznikají na vrozeném podkladě, páteř je méněcenná, nepruží, více se opotřebovává a je méně pohyblivá.
3.5. Bederní hyperlordóza
Jedná se o zvětšené prohnutí bederní páteře, hlava je v neutrální pozici, přirozená křivka hrudní i krční páteře, nadměrný sklon pánve, oslabení hýžďových a břišních svalů. Často dochází ke kombinování kyfotického a lordotického držení těla.
3.6. Chabé držení těla
Chabé držení těla se vyznačuje celkově nižším napětím svalstva, jednotlivá zakřivení páteře jsou výrazně zvětšena. Zhoršuje se při velkém statickém zatížení a vlivem únavy. Velký rozdíl mezi klidovým a vzpřímeným stojem. Chabé držení těla můžeme zjišťovat testem držení těla dle Matthiase.
4. Metody vyšetření typu držení těla v mladším školním věku
Vyšetření se provádí testem držení těla dle Matthiase a hodnocení postojových standardů metodou dle Kleina a Thomase modifikované Majerem nebo dle Jaroše a Lomníčka
4.1.Test dle Matthiase
Provedení: Vyzveme dítě ke vzpřímenému postoji s horními končetinami v předpažení (90o) a ponecháme je v tomto postoji 30 s.1
Hodnocení: Srovnáním postoje. Při změnách držení těla dochází ke sklonu (předsunu) hlavy dopředu, část trupu dozadu (zvětší se hrudní kyfóza), ramena, paže poklesávají (zvedají se), dítě se prohýbá v bedrech, vystrkuje bříško. Hodnotíme vstupní a konečný postoj
známkou 1,2,3, tedy dvěma známkami. Test lze provádět u dětí od 4 let.1
1 https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2288.html - získáno dne 14.12. 2007 v 11 hodin
4.2. Hodnocení postojových standartů dle Kleina a Thomase
Držení těla rozdělujeme na 4 stupně: 1) výtečné (5 bodů), 2) dobré (6-10bodů), 3) chabé (11-15 bodů) a 4) špatné (16-20 bodů) ; každý stupeň držení těla má 5 znaků: 1) hlava, 2) hrudník, 3) břicho a tvar pánve, 4) zakřivení páteře a 5) výše ramen a postavení lopatek. Každý znak hodnotíme známkou 1-4. Body sečteme a vyslovíme závěr.
Dolní končetiny hodnotíme zvlášť, rovněž známkou 1-4.
obrázek dle https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2288.html - získáno dne 14.12.2007 v 11hodin
4.3.Hodnocení dle Jaroše a Lomíčka
Jaroš a Lomíček hodnotí držení hlavy, hrudníku, břicha a sklon pánve, křivky zad v sagitální rovině a postavení DK.
A- výborné:
hlava-zpřímená, brada zatažena
hrudník-vypjat, sternum tvoří nejvíce prominující část těla
břicho-zatažené a oploštělé
zakřivené páteře-v normálních hranicích
pohled zezadu-boky, taile a trojúhelník torakobrachiální souměrné, lopatky neodstávají, obrys ramen ve stejné výši
B- dobré:
hlava-lehce předsunutá
hrudník- lehce oploštělý
břicho-dolní část zatažena, ale ne plochá
zakřivení páteře-lehce zvětšena nebo oploštěla
pohled ze zadu-lopatky lehce odstávají nebo souměrnost obrysu ramen lehce porušena
C- vadné:
hlava-předsunutá
hrudník-plochý
břicho-chabé a tvoří nejvíce prominující část těla
zakřivení páteře-zvětšená nebo oploštěna
pohled ze zadu-lopatky odstávají, nestejná výše ramen, lehká boční odchylka páteře, bok mírně vystupuje, trojúhelníky torakobrachiální mírně asymetrické
D- špatné:
hlava-značně předsunutá
hrudník-vpadlý
břicho-zcela ochablé a prominuje dopředu
zakřivení páteře-značně zvětšená
pohled zezadu-lopatky značně odstávají, ramena zřetelně nestejně vysoko, značná boční úchylka páteře, bok zřetelně vystupuje, trojúhelníky torakobrachiální zřetelně asymetrické.
5. Terapie vad držení těla
1) Tělesná zdravotní cvičení nejen ve škole i doma, přibližně 20-30 minut dle přesného návodu.
2) Ortézy (korzety), dle stupně vady
3) Operační zákrok
6. Závěr
Neustále přibývá počet dětí trpící vadami držení těla, většinou v souvislosti se sedavým způsobem života, děti tráví příliš dlouhou dobu sezením nejen ve školních lavicích ale i doma u počítače nebo u televize. Také za většinu vad může nevhodný dětský nábytek a příliš těžké aktovky. Pomohlo by pořízení dvojích učebnic, jedny by dítě mělo doma a druhé ve škole. Velmi důležité jsou preventivní zdravotní prohlídky a když se na vadu přijde je vhodné začít se léčit co nejdříve.
Použitá literatura:
1) https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_2288.html - získáno dne 14.12. 2007 v 11 hodin
2) www.szu.cz
3) Čermák, J., Chválová, O., Botlíková, V. : Záda už mě nebolí, Praha, 1994
4) http://khspce.cz/novinky/mesta/6.pdf
_thumb.jpg)
