Příjemná a rychlá diagnostika pro pacienta

Antibiotikum, obecně vzato, je látka usmrcující mikroorganismy – tzn., že v případě bakteriálního nakažení či infekce (jako je např. angína či otrava krve) dokáže velmi efektivně vyhledávat a ničit veškeré bakterie, které dané onemocnění způsobují, a významně tak přispívat k rychlé a celistvé léčbě. Lidské tělo je však z velké části okupováno i miliardovými kulturami prospěšných a jemu přirozených bakterií, které svou činností podporují správný chod trávícího systému, a z velké části tak přispívají k celkové obranyschopnosti lidského těla. Antibiotikum tedy nikdy neúčinkuje jen ve smyslu eliminace škodlivých elementů – jeho podáním je tělo současně vystavováno velké zátěži co se potlačení jemu přirozených mikrokultur týče, což může ve výsledku mnohdy vést až ke značnému oslabení imunitního systému a k případnému napadení jinými nemocemi.

Avšak jak již sám název tohoto vysoce účinného léku napovídá, antibiotikum je látka potírající pouze bakterie a bakteriální onemocnění. Stále více lidí se domnívá, že antibiotikum jim pomůže s léčbou i takových onemocnění, jakými jsou například chřipka či mononukleóza. Opak je však pravdou a je potřeba mít neustále na paměti, že v případě virového onemocnění jsou antibiotika zcela bezvýznamná a jejich podání v takovémto případě může vést jen k ještě většímu oslabení imunity ve smyslu předcházejícího odstavce. Buďme tedy vděční našim zodpovědným lékařům, kteří „toho s podáváním antibiotik stále ještě tolik nadělají“.

Z dlouhodobého hlediska je však tím nejrizikovějším faktorem vznik rezistence na antibiotickou léčbu, který se objevuje právě v souvislosti s neustále se zvyšující mírou nadužívání tohoto druhu léčiv. Nedávné statistiky hovoří jasně: Více než jedna polovina antibiotik je u nás předepsána naprosto neodůvodněně nebo zbytečně. Od roku 1989 do roku 2000 se spotřeba antibiotik zvýšila o jednu čtvrtinu. Tento trend naznačuje, že s přibývajícím časem by tyto léky díky vznikající rezistenci postupně mohly přestat účinkovat i v případě tak triviálního onemocnění, jakým je například obyčejná angína. Antibiotika navíc již v roce 2005 nezabírala zhruba ve 14 procentech případů. V České republice se v roce 1989 denně spotřebovalo v průměru 14 dávek na 1000 obyvatel, ke konci roku 2005 to pak bylo již více než 19 dávek.

Jako východisko z této komplikované situace lze spatřovat rychlý vývoj na poli moderní lékařské diagnostiky, a to zejména v oblasti dnes již běžně přístupných zařízení sloužících k přesnému určení hladiny CRP v krvi. Tento sofistikovaný přístroj, který nesmí chybět v žádné moderně vybavené ordinaci, umožňuje provedení jednoduchého a rychlého krevního testu, jímž lze velice efektivně předejít zbytečnému předepisování antibiotické léčby právě těm pacientům, pro něž tato léčba v důsledku napadení virovou infekcí nemá absolutně žádný význam. Pokud tedy nechcete své tělo naprosto zbytečné vystavovat zátěži v takových případech, kdy to není naprosto nutné, požádejte svého lékaře, aby Vám provedl rychlý test hladiny CRP v krvi, a zjistil tak, zda se ve Vašem případě jedná o bakteriální, či virové onemocnění. Velkou výhodou těchto testů je i ta skutečnost, že výsledky měření jsou lékaři k dispozici v rámci několika minut a účinnost nasazené léčby je možné vyhodnotit již v rozmezí jednoho až dvou dnů.

Tento vysoce sofistikovaný a moderní způsob detekce bakteriální infekce v krvi je podporován oficiálním pořadatelem soutěže Ordinace roku 2015 - internetovým portálem Zdravotní registr CZ a jeho partnery.

Na Vašem zdraví záleží!

http://www.quickseal.eu/product/detail/258?lang=2