OD NEVYJITÍ JEDNOHO PATRA AŽ PO MARATON ANEB JAK TRANSPLANTACE SRDCE ZACHRAŇUJE ŽIVOTY

Celý svět je ohrožován různými chorobami, jednou z najčastějších chorob jsou různá onemocnění srdce. Je mnoho způsobů jak těmto chorobám předcházet a spoustu kvalitní medicíny, která může prodloužit život i s nemocným srdcem o řadu let. Nicméně srdeční vady bývají často i vrozené a tak není dnes už ani zdaleka výjimkou, že mladší generace se potýká s nefukčním kardiovaskulárním systémem již v relativně mladém věku či i v dospívání a v nejhorších případech již od narození. Po využití všech možností medicíny za užití léků, režijních opatření a menších chirurgických zákroků je i tak často nutné přistoupit k transplantaci srdce. Je to stav kdy pacient má problémy i s běžnou denní aktivitou jako je koupel, nákup apod. pro dušnost a k tomu často přibývají i další nepříjemné vedlejší příznaky, problémy jako jsou nespavost, v horších případech dušnost i v klidovém stavu, dušení při ležení apod.. Často pacienti musejí čekáni na vhodného dárce strávit v nemocnici, protože mimo ní jsou bezprostředně v ohrožení života. Avšak pro tyto pacienty s téměř nefunkčním srdcem nemusí kvalitní život ani z daleka končit a mohou se po úspěšné transplantaci srdce pomale, ale jistě vracet do života. V cestě je samozřejmě mnoho úskálí, ale naděje umírá jako poslední!

Jasným důkazem je toho čech Aleš Tvrdý, který uběhnul celý maraton 18 let potom co mu bylo transplantováno srdce mladé ženy. Ale můžeme mířit i výše jako v případě kanaďana D. Kroeninga, který v roce 2008, a sice 22 let po transplantaci srdce, úspěšně absolvoval triatlon Ironman a tzn. uplavat 2,4 mile, 112 mil ujet na kole a uběhnout 26 mil. Za zmínku také samozřejmě stojí existence sportovních soutěží pro transplantované včetně světovych olympijskych her. Že se nemusí jednat o individuální případy a cvičením se dá transplantované srdce dostat do velmi dobré kondice dokazuje studie provedená na fakultě rehabilitačního lékařství kanadské University of Alberta sidlící v Edmontonu. Výkonnost kardiovaskulárního systému po transplantaci je daleko nižší než u zdravého člověka ve stejném věku a proto je potřeba cvičit, aby se výkonnost zvýšila.

Ve zmiňovaném institutu byla provedena zatím největší studie zaměřená na fyzické cvičení u pacientu s transplantovaným srdcem. Studie se zúčastnilo 43 pacientů, 22 z nich se po dobu 12 týdnů věnovalo aerobnímu a silovému tréninku, zbylí pacienti fungovali jako kontrolní skupina. Transplantování pacienti po 12 týdenním tréninku měli lepší výkonnost kardiovaskulárního a respiračního systému, dokonce byl zaznamenán i nárust svalové hmoty a to bez jakéhokoliv špatného vlivu na transplantované srdce, resp. systolická funkce levé komory nebyla snížena.

Studie jasně prokázala, že jedinci s dlouho transplantovaným srdcem mohou zvýšit jejich výkonnost avšak výkony pana Tvrdého či Kroeninga jsou nejen důkazem jejich odhodlání, ale také opatrnosti a trpělivosti, která je v tomto případě zajisté na místě.