NADMĚRNÝ POHYB NÁM MŮŽE TAKÉ VELICE UŠKODIT

Dnes se množí lidé, kteří chtějí žít zdravě což znamená nejen zdravě jíst, ale také se pohybovat. Jeden z nejběžnějších pohybů s tímto životním stylem spojeným je zajisté běh. Nakonec spousta lidí dojde také k tomu, že by chtěla posunout hranice svých možností v podobě půlmaratonu či maratonu. Nicméně ne každý ví, že sport založený na extrémních fyzických výkonech může být škodlivý podobně jako povalečství a obezita.

Lékaři z Britské kardiologické nadace tvrdí, že běžci maratonu a jiných extrémních sportů silně poškozují své srdce a po čase se neobejdou bez kardiostimulátoru. Podle laboratorních testů bylo prokázáno, že nadměrná zátěž poškozuje srdeční buňky a tím dochází časem k narušení autonomní elektrostimulace srdeční svaloviny.

„Starší atleti, kteří se celý život věnovali vytrvalostnímu tréninku a závodění v těchto disciplínách jsou náchylní k narušení srdečního rytmu známému jako arytmie,“ tvrdí vědci z University of Manchester.

Američtí vědci tvrdí, že srdci neprospívá ani příliš dlouhé a časté běhání. Častý vytěžující pohyb se podle nich vyrovná povalečství a obezitě. Ideální jsou podle nich 2-3 hodiny běhu denně.

„Ti, kdo cvičí s mírou, věnují se běhu asi dvě až tři hodiny týdně, žijí nejdéle, zatímco lidé, kteří běhají hodně a kteří neběhají vůbec, mají kratší život,“ cituje autory z Kardiovaskulárního výzkumného institutu v Pensylvánii časopis Health Day.

Podle analýzy 3,8 tisíce běžců vyplývá, že nejzdravější srdce mají lidé, kteří běhají 2 – 3 hodiny týdně. Nadměrná či žádná fyzická aktivita odbourává buňky a tkáně. Extremismus ať už v jakémkoli oboru se vždy neprojevuje jako ideální a tak i při dávkování pohybu bychom měli na toto pravidlo myslet. Samozřejmě definovat správnou míru pohybu pro dlouhověkost je nemožné. U extrémních sportů, byť nám prospívají v několika faktorech, také dochází k opotřebování buněk a tkání a tím si i zkracujeme životnost našeho těla.