BACHA NA VYSOKÉ TEPLOTY

Vysoké teploty mimo kardiaků zatěžují i mozky zcela zdravých jedinců. Může to ovlivnit i naše chování.

Naše tělo reaguje na teplo rozšířením podkožních cév. Nadbytečné teplo se přesune do krve, čímž se dostane na povrch těla a vypotí se. To je dobře z pohledu termoregulace našeho těla, ale špatně vzhledem k našemu mozku, protože fakt, že tělo posílá víc krve do kůže, samozřejmě znamená, že posílá méně krve do mozku. Negativní vliv to má převážně na frontální lalok našeho mozku, který ovlivňuje emoce.

Samozřejmě i ostatním orgánům posléze chybí krev, samotné srdce pak musí vynaložit daleko víc práce a proto býváme ve velkých teplotách unaveni, méně výkonní a často podráždění.

Kůže si je schopna zajistit správnou termoregulaci při teplotách 19 – 31 stupňů. Ideální teplota pro lidi na dovolenou jen 28 stupňů, pro lehce pracující 25 a při fyzické zátěži 15 stupňů. Při menších teplech nám může pomoci obyčejný větrák, který udržuje dobrou teplotu a čerstvost vzduchu v naší blízkosti. Ve velkých vedrech už nestačí ani větrák či pravidelný příjem chlazené tekutiny a naše tělo tak spustí termoregulační procesy, tedy začneme se potit.

Především nemluvňata nemají zcela funkční termoregulační systém v těle a tak ani čepička je dostatečně neochrání. Samozřejmě nemluvně nám neřekne co se s ním děje a tak musíte přemýšlet za něj a chránit jej nejen před sluncem, ale také dodržovat jeho pitný režim. Přehřátí by se mělo projevit tím, že je dítě neklidné, mdlé, zkrátka není ve své kůži. A tak při teplotách kolem 30 stupňů je určitě lepší zůstat doma v chládku a jít na procházku ráno či k večeru.

I starší lidé samozřejmě nedokáži díky horší termoregulaci jejich těla tak dobře fungovat při velkých teplotách. Někteří senioři mohou mít například pocit chladu a to i přesto, že se potí. Je to dáno tím, že se jim neprokrvují konečky končetin. Starší lidé by se tedy neměli řídit jen svými pocity, ale také podle teploty a pravidelně pít.

Pakliže se bavíme o dodržování pitného režimu, nemyslíme tím pít až máme žízeň, to už totiž naše tělo může být dehydratované. Dehydratace se nejčastěji projevuje bolestí hlavy. I mírná dehydratace chronické povahy může způsobit infekci močových cen, ledvinové kameny či mrtvici.