Cévní chirurgie Je pracoviště zaměřené na léčbu cévních onemocnění. Jednoznačným trendem na všech moderních pracovištích je velmi úzká spolupráce mezi péčí chirurgickou, endovaskulární a angiologickou. Modelů spolupráce může být několik, ale jako nejideálnější se jeví spolupráce v léčebně preventivní péči ale i ve vědecko-výzkumných programech. Cévní chirurgie je poměrně mladý medicínský obor, který se zabývá léčením onemocnění cév a to zejména tepen, které jsou postiženy aterosklerózou. Velký rozmach nastal v cévní chirurgii zavedením rentgenologického vyšetření tepen po předchozím vstříknutí kontrastní látky, které napomáhá ke znázornění cév. Nabídka výkonů, které cévní chirurgie poskytuje je například chirurgie končetinových tepen, chirurgie extrakraniálních tepen, hybridní výkony apod. Mezi nejčastější problémy, které cévní chirurgie řeší, patří zúžení či ucpání cév s následkem trombózy nebo embolie. Velmi nebezpečná je neprůchodnost cévy v životně důležitých orgánech a tkáních, jako jsou koronární cévy vyživující srdce ( při jejich ucpání dochází k infarktu), mozek (kdy může dojít k mozkové příhodě) a plíce. Tak jako všechny oblasti medicíny, tak i oblast cévní chirurgie se neustále rozvíjí. Dříve se jednalo o obor, který se věnoval zástavě krvácení a postupem času se stal oborem, který cévní svazek rekonstruoval. Nastala doba používání robotnických systémů, kdy se daří odbourávat zásadní nedostatky cévní laparoskopie. Robotické operační systémy zajišťují provedení chirurgického zákroku na úrovni, umožňují chirurgovi provádět takové úkony, které nejsou proveditelné s použitím dosud existujících technologií a pro pacienta představují zvýšení bezpečnosti operace. Pomocí robota chirurgové operují např. břišní aortu a pánevní tepny. K provedení tohoto výkonu postačují totiž jen malé vpichy namísto velkých řezů. Vpichy se mnohem lépe hojí, pacient se dříve zotavuje, není ohrožen pooperační kýlou v ráně a doba léčení i celková pracovní neschopnost se výrazně zkracuje. Přínosný je i vynikající kosmetický efekt, to znamená, že místo jedné velké jizvy má pacient jen několik drobných jizviček. Nejčastěji se však provádějí jednostranné rekonstrukce mezi aortou a stehenní tepnou.