Autor: MUDr. Hana Ptoszková

Ordinace praktické lékařky pro děti a dorost do 19ti let v Ostravě.   MUDr. Hana Ptoszková poskytuje diagnostickou a léčebnou péči, poradnu pro…

Více o autorovi

Příkrmy do 1 roku věku

5.-7. měsícem končí období, kdy je dítě výlučně kojeno či živeno pouze mlékem. U dětí na umělé stravě většinou začínáme s příkrmy již po ukončeném 4. měsíci, u plně kojených po ukončeném 6. měsíci, i když i tyto děti už mohou začít s příkrmy dříve - po ukončeném 4. měsíci.

Dítě krmíme lžičkou, nejlépe plastovou, vkládáme i hlouběji do úst, neboť dítě jídlo ze špičky jazyka posunuje směrem ven, nikoli dovnitř a může tak dojít k mylné interpretaci, že dítě jídlo odmítá, i když odmítání příkrmů není ničím vyjímečným. Dítě si zvyká na nový způsob podávání stravy i na nové chutě, které může přijmout i po 10-15 ochutnáních. Je proto na místě velká trpělivost. Pokud dítě jídlo odmítá, není dobré mu ho nutit, ale s odstupem dní nabízet opakovaně.

Druhy nemléčných příkrmů a jejich postupné zařazování:

1. zeleninový příkrm
2. maso-zeleninový (vaječno-zeleninový) příkrm
3. ovocný příkrm
4. cereální příkrm
5. ovocno-mléčný příkrm

Přikrmovat začínáme zeleninou, po týdnu až dvou se k zelenině přidává uvařené a jemně pomleté maso nebo žloutek – viz. zeleninová polévka.

Zhruba po 2 týdnech zařazujeme do jídelníčku ovocný příkrm formou pyré z vařeného nebo dušeného ovoce, zbaveného slupky, nejlépe z našeho podnebného pásu (jablka, hrušky, švestky, meruňky, ale i banány). Pokud dítě ovoce snáší, zařazujeme i zrníčkové a exotické ovoce (jahody, ostružiny, rybíz, citrusy). Nepřislazujeme. Začínáme jedním druhem, další přidáváme po 2-3 dnech, abychom odhalili event. alergickou reakci. Když dítě snáší ovoce tepelně zpracované, podáváme pak pyré z ovoce čerstvého. Od 8. měsíce je možné podávat ovocný příkrm hrubší, aby se podpořilo kousání. Od dvou let už nemusíme ovoce zbavovat slupky. Z ovoce lze zařazovat i 100% ovocné šťávy, kterých by však dítě nemělo dostat více než 120-350ml denně, a které by se měly ředit vodou minimálně v poměru 1:1.

Před ukončeným prvním rokem by mělo dítě denně sníst zhruba 100g ovoce denně ve formě dvou svačinek po 50g.

Obilninový (cereální) příkrm se podává nejčastěji jako večeře a to ve formě obilné kaše. Již před ukončeným 6. měsícem lze podat kaši s obsahem lepku, tedy nejen např. rýžovou či kukuřičnou, ale i krupicovou, ovesnou aj. a to nejlépe v období, kdy je ještě kojeno. Kupované kaše jsou k dispozici mléčné, pak se připravují pouze za použití kojenecké vody, nebo nemléčné, které je potřeba umíchat s mlékem – odstříkaným mateřským nebo umělým (Sunar, Nutrilon...)

Kaše se zpravidla podává k večeři, po ní následuje už jen kojení či náhradní mléčná výživa před spaním. Nejvhodnější období pro zavedení kaší z obilovin, obsahujících lepek, je 5.-7. měsíc života. Stejný postup je u běžného pečiva, to by nemělo být celozrnné, lze použít i snídaňové cereálie. Ty by měly být doplněny mlékem nebo jogurtem. Pečivo či ovesné vločky by měly být zastoupeny v množství cca 60-80g u ročního dítěte , přílohy (rýže či těstoviny) pak v množství asi 80g.

Po ukončeném 6. měsíci (u nekojených) a 8. měsíci (u kojených) by dítě už mělo mít pravidelný režim stravování, nejlépe 6 denních porcí, z nichž 2-3 budou nahrazeny nemléčným příkrmem (ovoce, masozelenina, kaše). Následuje přidání dalšího příkrmu – jogurtu, na odpolední svačinku, - nejprve bílý, čistý, pak s přídavkem ovoce – to již může být připraveno ve větších kouscích, má-li již dítě zoubky. I ostatní strava by měla být hrubší konzistence s většími kousky.

Potraviny nevhodné do jednoho roku věku:

1. ořechy, mák, slupky ovoce, celá zrna obilovin
2. sůl, koření, vývary z hovězích či vepřových kostí
3. cukr, med, kakao, čokoláda, smetana, uzeniny
4. jídla těžká, tučná, smažená, kořeněná, slaná, fast-food
5. luštěniny
6. kravské mléko neadaptované
7. tvaroh
8. vaječný bílek
9. potraviny s umělými sladidly, glutamátem

Dítě by od půl roku věku již nemělo jíst v noci.

Vzor jídelníčku:

Snídaně – mléko (mateřské nebo adaptované)

Přesnídávka: ovocno mléčný příkrm s kouskem pečiva či sušenkou

Oběd: maso (žloutek) – zeleninový příkrm

Svačina: ovocno mléčný příkrm nebo obložené pečivo s kouskem zeleniny

Večeře: obilninová kaše

Druhá večeře: mléko (mateřské nebo adaptované)

Strava ve druhém roce života

Ve druhém roce života většinou nedochází k tak intenzívnímu růstu, dítěti se často snižuje chuť k jídlu. Z velkého jedlíka v kojeneckém období se může stát ne moc velký jedlík v období batolecím. Je to naprosto normální, rodiče by na sníženou potřebu jídla měli brát zřetel a dítě do jídla nenutit.

Dítě by mělo jíst pravidelně 3-5x denně s jednou nebo dvěma svačinkami.

Mělo by již bez problémů konzumovat pevnou stravu, nicméně strava by měla být připravována doměkka, bez příliš tvrdých částí, měla by být nekořeněná nebo jen lehce solená.

Tvrdým a malým kouskům v potravinách se vyhýbame z důvodu rizika vdechnutí (ořechy, kousky syrové zeleniny, popcorn, bonbony, kandované ovoce).

Kromě jídelníčku je třeba dbát také na pitný režim dítěte, které si často o pití samo neřekne. Za den by mělo batole přijmout zhruba 1200ml tekutin, přičemž důležitou součástí je stále mléko a to minimálně 500ml denně. Do roka a půl, lépe do dvou let, by mělo dítě pít mléko adaptované (Sunar, Beba, Nutrilon..). Základ pitného režimu dítěte by měla tvořit voda v kombinaci s ovocným či bylinkovým čajem, nejlépe neslazeným. Zařadit je možno i 100% ovocné džusy, které je ale třeba ředit vodou v poměru 1:1, nedoporučuje se překračovat 350ml džusu denně.

Po prvním roce života lze rozšířit jídelníček i o malý kousek tvrdého sýra, tvaroh a zakysané mléčné výrobky. Nejsou vhodné sýry tavené nebo plísňové.

Mléko nadaptované (běžné) lze použít k přípravě pokrmů, ale k pití je do 18-24 měsíců vhodnější mléko adaptované.

Pečivo či ovesné vločky by měly být zastoupeny v množství cca 120g u dítěte ve věku 2-3 roky, přílohy (rýže či těstoviny) pak v množství asi 100g.

Luštěniny jsou vhodné až zhruba od dvou let věku. Koření je omezeno na zelené natě (petržel), je také možné použít vývar z kmínu, malé množství hřebíčku, majoránky či bazalky. V batolecím věku se pak koření rozšiřuje, ale je třeba vynechat koření drážidvá jako pepř, chilli. Tato doporučení se týkají i syrového česneku a cibule, které je vhodné zařazovat do jídelníčku dětí až v pozdějším věku.

Vhodná je pažitka, petržel, bazalka, bobkový list, hřebíček, kmín.

Vzor jídelníčku:

Snídaně: namazané a obložené pečivo s kouskem zeleniny, mléko

Přesnídávka: jogurt s ovocem a obilovinami

Oběd: maso s bramborem, zelenina

Svačina: dětské sušenky, ovoce, mléko

Večeře: těstoviny se zelenino, mléko

Zeleninová polévka – návod k přípravě

Před polední dávkou mléka podáme několik lžiček polévky, během 2-3 týdnů mléčnou dávku zcela nahradíme 150-200 g polévky.

Začínáme jedním druhem zeleniny (obvykle mrkev), po 2-3 dnech při dobré snášenlivosti postupně přidáváme po jednom další druhy, každou novou kombinaci ponecháme opět 2-3 dny, abychom odhalili event. nesnášenlivost přidaného druhu zeleniny.

Příklad:

1.-3.den: mrkev

4.-6. den: mrkev + brambor

7.-9. den: mrkev + brambor + květák

10.-12. den: mrkev + brambor + květák + hrášek

13.-15. den: : mrkev + brambor + hrášek + kedluben

(dále špenát, kapusta, brokolice, pórek, cuketa, baklažán, petržel, chřest, čekanka, mangold, červená řepa, zelí, zelené luštěniny..)

Polévku připravujeme najednou obvykle ze čtyř druhů zeleniny.

Postup: zeleninu očistíme a omyjeme, pokrájíme nebo nastrouháme, ve vodě (do 1,5-2 let použít kojeneckou vodu v lahvích) povaříme do měkka. Pak zeleninu zcedíme a rozmačkáme nebo zmixujeme a vývarem zředíme na hustotu kaše. Přidáme 1-2 kávové lžičky rostlinného oleje (slunečnicový, olivový). Podáváme po lžičkách.

Až vyzkoušíme jednotlivé druhy zeleniny, přidáváme do polévky střídavě žloutek nebo jemně nasekané nebo rozmixované vařené maso - telecí, drůbeží, hovězí, králík. Žloutek maximálně 2x týdně.

Do 1 roku věku nesolíme. Lze mírně přisladit nebo přidat pár kapek citrónu.