Studium medicíny v zahraničí
Autor: MUDr. Moderní Lékař
WEBOVÁ ORDINACE LÉKAŘE je Vám k dispozici 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Ve vzájemné spolupráci s více než 4300 lékaři po celé České republice pro Vás…
Některé zahraniční univerzity mají vysoký věhlas na poli medicíny a od absolventů z těchto škol se očekává poněkud jiný, otevřenější, ale také zároveň i profesionálnější přístup k medicíně. Je to rozhodně dáno i náročností přijetí na světově uznávané univerzity, finančními náklady, které jsou na studium vynakládány a také předpokládanou jazykovou vybaveností. Na univerzitách většinou působí profesoři s velmi vysokým akademickým hodnocením, zároveň studium na placených univerzitách je koncipováno tak, aby měl profesor pouze omezený počet studentů, se kterými může navázat osobitější vztah, což v Česku na státních školách často zajistit nelze. V neposlední řadě mají studenti vysokou úspěšnost uplatnění se na trhu práce.
Studium medicíny se po celém světě velmi liší. V USA je medicína studována v rámci postgraduálního studia po dokončení bakalářského titulu, který s medicínou přímo nesouvisí a dal by se přirovnat spíše charakterem k našim gymnáziím. Studenti si vybírají zaměření až po prvních dvou letech z celkem čtyřletého bakalářského programu. Uchazeči se tak ze střední školy nehlásí na dané zaměření, ale na danou univerzitu obecně. Po přijetí mají tedy možnost zkusit si hned několik různých oborů najednou, z nichž si až následně vyberou jeden konkrétní obor. Po bakalářském programu následují další 4 roky studia medicíny, na které navazují atestační zkoušky (tzv. residency), které se délkou liší od dané specializace. Je důležité zmínit, že americké atestační zkoušky, které se skládají především z vykonané praxe na daném pracovišti, se v ČR neuznávají. Ve Velké Británii si studenti naopak mohou vybírat na bakalářském programu již klinické zaměření.
Jak již bylo zmíněno, studium medicíny v zahraničí je velmi finančně náročné i pro rodiny s nadstandardními příjmy. Na většině amerických soukromých škol se jeden rok studia pohybuje okolo 40-50 tisíc dolarů na rok, což je až milion korun českých. K tomu je ale nutné připočítat i životní výdaje, které jsou okolo 400 000 tisíc korun českých ročně. Ty nejvýběrovější a nejbohatší školy finanční možnosti daného studenta nezohledňují do celkového hodnocení přijímacího řízení, jedná se tedy o tzv. zaslepené řízení. Studentovi, který je přijat na základě akademických výsledků, jsou veškeré výlohy spojené se studiem, v případě potřeby, uhrazeny.
Většina škol ovšem finanční možnosti studenta do přijímacího řízení zohledňuje. Čím vyšší stipendium student pro své studium potřebuje, tím nižší má šanci na přijetí. Ve Spojených státech se dá studovat také na stipendia prospěchová a sportovní. Vyplatí se tedy již od samého počátku střední školy dbát na prospěch, věnovat se prospěšným mimoškolním aktivitám, případně sportu na závodní úrovni.
Pro talentované české studenty medicíny je zde široká nabídka stipendijních programů, které pomáhají pokrývat výlohy spojené se studiem v zahraničí. Jednou z mnoha organizací je například společnost Fulbright, která se zaměřuje na studium v USA pro studenty doktorského studia a postdoktorského studia. Pro lékaře je zde vyhrazeno například Proshek-Fulbrightovo stipendium, které je určeno pro vysoce kvalifikované zástupce lékařské profese. Zároveň si klade za cíl rozšíření hranic lékařské vědy a kulturních vazeb mezi Českou republikou a Spojenými státy. Program je určen lékařům a vědcům ve všech oborech medicíny a na medicínu navazujících oborech. Ze stipendií jsou většinou hrazeny náklady na živobytí, jejichž rozmezí se pohybuje kolem 42 000 Kč měsíčně pro lékaře před 2. atestací a kolem 62 000 Kč pro lékaře s již dokončenou 2. atestací či titulem Ph.D. Příspěvek dále pokrývá náklady na zpáteční letenku a základní zdravotní pojištění. U stipendistů je také pomyšleno na rodinné příslušníky, na které může být stipendium také vztažené.
Pokud by stipendium rádi čerpali teprve začínající studenti medicíny, nabízí se zde možnost stipendia od nadace The Kellner Family Foundation, která podporuje studenty bakalářských studijních programů. Lze tedy získat zkušenosti již v počátcích studia na prestižních univerzitách jako je například americký Harvard či v anglickém Oxfordu nebo Cambridge.
Pro studenty bakalářských a magisterských oborů, kteří hledající akademickou zkušenost, která je intelektuálně obohatí a pomůže jim k dosažení co nejlepšího vzdělání, je tady v neposlední řadě ještě například nadace Zdeňka Bakaly.
Pokud se student rozhodne hlásit se na zahraniční školy, je důležité zažádat si o stipendia ještě před podáním přihlášky, jelikož získání takového stipendia může přijetí na školy do jisté míry usnadnit.
Žebříček škol vydaný pro rok 2021 QS World University Rankings Subject obsahuje 650 špičkových vysokoškolských institucí studujících medicínu, letos obohacený o 50 nových škol. Umístění dané univerzity ve zmíněném žebříčku je udávané na základě akademické reputace, která vypovídá o tom, jak se zaměstnanci dané univerzity úspěšně angažují na poli vědy a výzkumu. Dále je to pak reputace univerzity jakožto zaměstnavatele, průměrný počet citovaných prací a h-index, což je způsob měření produktivity a dopadu publikované práce vědce nebo studenta (alternativa pro impact faktor). Na základě těchto hodnotících faktorů se v žebříčku na prvních pěti místech umístnily univerzity z USA a Velké Británie. Jedná se o Univerzitu Harvard v USA, která je na prvním místě, dále pak Oxfordskou univerzitu ve Velké Británii, Univerzita Stanford v USA, Univerzita Cambridge ve Velké Británii a na pátém místě je Univerzita Johnse Hopkinsona v USA. Na šestém místě stojí za zmínku švédský Karolinska Institut. Pro představu nejlepší česká univerzita pro studium medicíny, Univerzita Karlova v Praze, se v daném žebříčku pohybuje v rozmezí 201. – 250. místa. Pro český zdravotnický systém je rozhodně velkým přínosem, pokud se takto nadaní lékaři s načerpanými zkušenostmi rozhodnou vrátit se a působit ve své rodné zemi.
