Manuální medicína
Autor: MUDr. Martina Kovářová
Neurologie Most Neurologie Elektromyografie (EMG) Evokované potenciály (EP) Elektroencefalografie (EEG) Akupunktura Manuální medicína Homeopatie …
- Manuální (myoskeletální) medicína
Manuální medicína je vyšetřovací a léčebná metoda zaměřená na diagnostiku a léčbu funkčních poruch pohybového aparátu (kloubů, páteře, svalů, vazů ) jako jsou
- bolesti a omezení hybnosti páteře a končetin
- bolesti hlavy, žvýkacího svalstva, závratě, hučení v uších, pocity nevolnosti
- bolesti šíje, zad a končetin a jejich brnění či jiné poruchy citlivosti, syndrom karpálního tunelu
- funkční zkrácení dolních končetin, poruchy křížokyčelního kloubu, vadné držení těla
- výhřezy plotének, skoliosy, ploché nohy, problémy kloubní apod.
Při vyšetření i léčbě používá lékař svých rukou (latinsky „manus“ je česky ruka).
Jde o plně uznávanou metodu na základě vědeckých poznatků s historickými kořeny v České republice z doby poválečné (prof. Lewit, Véle, Jirout, Janda ). V dnešní době může být prováděna pouze lékaři se speciálním oprávněním a vyškolenými fyzioterapeuty.
Lékař vyšetří celý pohybový aparát, diagnostikuje jeho poruchy a dokáže ji také odstranit, například cíleně odblokovat příslušný úsek páteře. Pomůže také upravit a zlepšit každodenní pohybový režim a poradí s vhodnými autocviky či jak přizpůsobit svoji pohybovou aktivititu svému zdravotnímu stavu a připadným jiným onemocněním tak, aby se dařilo dalším problémům v hybné soustavě předcházet či je minimalizovat.
Příčiny vzniku funkčních poruch pohybové soustavy jsou především chronický stres spolu s únavou a nedostatkem pohybu, špatné pohybové stereotypy. Některé svaly mají tendenci ke zkrácení a zvýšenému svalovému napětí, jiné naopak k oslabení a útlumu. Dochází tak k svalové nerovnováze, dysbalanci. V kloubech může vzniknout kloubní blokáda nebo naopak zvýšená pohyblivost, tedy hypermobilita. Mohou se objevit tzv. spoušťové body (trigger pointy) jako skupina změněných vláken ve svalech, úponech či okostnici s nízkým prahem dráždivosti a tedy vznikem patologického bolestivého vnímání.
Po podrobném rozboru anamnézy, pomocných např. RTG vyšetření a fyzikálního vyšetření lékař využívá některé z manuálních technik k léčbě, například k protahování svalů, uvolnění blokád meziobratlových kloubů, obnovení porušené kloubní funkce.
Léčba je založena na využití především myofasciálních technik, postizometrické relaxace svalové (protahování a uvolňování napnutých a ztuhlých svalů) a mobilizačních a manipulačních technik na kloubech.
PIR (postizometrická relaxace) využívá technik izometrické kontrakce svalových skupin minimální silou, kdy dochází k aktivaci vláken s nízkou dráždivostí a zvýšeným napětím a poté k uvolnění svalů při současně prováděném hlubokém nádechu a výdechu pacienta.
Mobilizace kloubu, páteře je opakování funkčního pohybu v kloubu
(joint play, kloubní vůle) ne za fyziologický rozsah pohybu či kloubní bariéru. Mobilizace přispívá ke zmírnění blokády před následnou manipulací nebo přímo blokádu uvolní. Využívá principu repetitivních (opakovaných) krátkých pohybů z krajní do neutrální polohy, bez nárazu, ale s trvalým předpětím za spolupráce pacienta, který vyvine izometrický tlak v opačném směru, aby po jeho uvolnění vzniklá relaxace umožnila částečný pohyb ve směru blokády. K nabuzení izometrického odporu lze využít i gravitační síly hlavy či končetiny.
Manipulace páteře, kloubu se provádí nárazem o velké rychlosti a minimální síle z přesného výchozího postavení za fyziologický rozsah pohybu a kloubní bariéru, dochází při ní k přechodné hypermobilitě.
Pro udržení výsledků úspěšné terapie je důležité následné cílené cvičení a přiměřená trvalá pohybová aktivita.
