Česko má nedostatek dárkyň vajíček, upozorňuje lékař
Autor: MUDr. Moderní Lékař
WEBOVÁ ORDINACE LÉKAŘE je Vám k dispozici 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Ve vzájemné spolupráci s více než 4300 lékaři po celé České republice pro Vás…
Česko má nedostatek dárkyň vajíček, upozorňuje lékař
Problémy s přirozeným početím potomka je v posledních letech v České republice stále častěji diskutovaným tématem. Mnoho párů se o početí snaží někdy i několik let. Pro některé z nich je jejich jedinou možností, jak svůj sen o rodině naplnit, využití metod asistované reprodukce za použití zárodečných buněk od anonymních dárců. „Darování vajíček, či spermií by nemělo být bráno jako výdělečná činnost, ale především jako snaha pomoci neplodným párům.“, říká MUDr. Petr Uher, Ph.D. z Institutu reprodukční medicíny a genetiky v Karlových Varech.
Jak jsou na tom české páry s plodností v porovnání se zahraničím?
Není tajemstvím, že neplodnost v České republice stále mírně roste. V současné době se s neplodností potýká asi 20-25 % párů, což je už poměrně alarmující číslo. Tyto páry se většinou po několika měsících marné snahy obrací na odbornou pomoc. Pokud všechny jiné možnosti léčby selhávají, může na řadu přijít právě darování gamet, tedy vajíček a spermií. Dnešní reprodukční medicína je velmi vyspělá a většinou dokáže párům nabídnout funkční řešení. Navíc v České republice, na rozdíl od některých jiných evropských zemí, máme s reprodukční medicínou již mnohaleté zkušenosti a zároveň velmi sociální a liberální zákonodárství, které sice pod přísnou kontrolou a evidencí, ale přesto darování umožňuje. Bez samotných dárců a jimi darovaných buněk se však již v reprodukci jednoduše neobejdeme.
Co bývá nejčastěji příčinou poruch plodnosti?
Příčiny jsou různé, u žen to bývá hned několik faktorů. Jedná se například o nemoci vaječníků, úrazy, onkologické nemoci, nebo genetické příčiny. Jednou z hlavních příčin bývá však také odkládání těhotenství z nejrůznějších důvodů na pozdější věk, kdy je snaha o početí už mnohem náročnější. Ideální období početí dítěte je u ženy do 30 let, mnohdy však ženy početí odkládají kvůli slibné kariéře, nebo také z důvodu chybějícího partnera. Když se pak v pozdějším věku obrací na náš institut, bývá mnohdy zapotřebí využít právě darovaná vajíčka od anonymní dárkyně. Těch je však v České republice bohužel stále nedostatek.
Co ženy motivuje k tomu, aby podstoupily proces darování vajíček?
Hlavní motivací pro darování oocytů by měla být především touha pomoci ženám, které z nejrůznějších důvodů nejsou schopné počít a donosit dítě z vlastních pohlavních buněk. Je však také pravdou, že pro dárkyně, kterými jsou často studentky, či matky na mateřské dovolené, je zajímavá také náhrada nákladů spojených s darováním, která se pohybuje v řádu desítek tisíc korun. Což ovšem není kompenzace za samotná vajíčka, darovací proces je mnohem složitější než třeba darování krve. Nejdříve jsou nutná kompletní krevní vyšetření, genetická vyšetření, a nakonec také hormonální stimulace s následným odběrem vajíček pod krátkodobou narkózou. Pro dárkyně je však benefitem také právě to, že získají cenné informace o svém zdravotním stavu, mimo jiné krevní a genetická vyšetření zjišťující možné predispozice k budoucím nemocem, která by jinak bylo velmi obtížné a nákladné podstoupit. Tyto výsledky pak mají k dispozici po zbytek života.
Jak je na tom Karlovarský kraj s počtem dárkyň?
Tak jako kdekoliv jinde v České republice se pomyslné nůžky mezi počtem neplodných párů a počtem dárkyň neustále rozevírají, takže nové dárkyně jsou u nás vždy velmi vítány. Za ta léta působení v našem institutu v Karlových Varech jsme měli možnost spolupracovat již se spoustou dárců a dárkyň a velmi si jejich ochoty pomoci vážíme. Učinit rozhodnutí darovat pohlavní buňky považuji za velmi hezké a ušlechtilé, proto se snažíme našim dárcům poskytnout vždy jen tu nejlepší péči a mohou se na nás i v budoucnu kdykoliv znova obrátit.
Jak vypadá typická dárkyně vajíček?
Dárkyně vajíček bývají mladé a zdravé ženy ve věku do 32 let. Je také potřeba, aby měly zcela negativní rodinnou anamnézu, co se týká dědičných chorob. Všechny podstupují genetická a serologická vyšetření a také opakovaná vyšetření k vyloučení pohlavně přenosných chorob. Většinou se jedná o mladé matky na mateřské dovolené, nebo studentky vysokých škol. Za ta dlouhá léta zkušeností s dárkyněmi musím říct, že spolupráce s nimi je vždy velice příjemná a velice si jejich ochoty vážíme.
Jak probíhá samotný proces darování vajíček?
Odběru vajíček vždy předchází nejdříve tzv. řízená ovariální stimulace. Dárkyně si dle rozpisu od lékaře aplikuje léky. Nejdříve je však zdravotní sestrou důkladně informována o tom, jak taková aplikace vypadá a jak celý proces bude probíhat. Během stimulace jsou prováděny ultrazvukové kontroly tak, aby byl lékař schopen přesně určit nejvhodnější čas pro odběr vajíček. Samotný odběr vajíček pak probíhá v krátké narkóze a pár hodin po zákroku je možné odejít v doprovodu dospělé osoby domů. Obavy z odběru skutečně nejsou na místě, vždy se snažíme, aby celý proces proběhl klidně a pokud možno také bezbolestně. Stejně jako obávaná hormonální zátěž je naprosto minimální a také mnohými studiemi dokázáno, že je neškodná.
Co musí žena udělat pro to, aby se stala dárkyní?
Měla by splňovat základní kritéria, tedy věk 18–32 let, negativní rodinnou anamnézu, dobrý zdravotní stav a pak také vyplnit online formulář na webových stránkách našeho institutu. Poté bude kontaktována naší koordinátorkou a pozvána na osobní pohovor s lékařem, genetikem a také ji bude odebrána krev pro nutná vyšetření.
Co anonymita dárců? Zůstane i nadále zachována?
Pěvně věřím, že ano. Podle platné české legislativy je dárcovství naprosto dobrovolné a také anonymní. A to nejen pro dárkyni, ale také pro ženu, která její buňky poté dostane, tzv. příjemkyni a děti, které se z těchto buněk narodí. Klinika je však povinna uchovávat zdravotní dokumentaci po dobu 30 let a podléhá také kontrolám ze strany Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. V posledních letech sice ze strany poslanců probíhají snahy o prosazení zrušení anonymity u darování pohlavních buněk, ale odborná lékařská veřejnost je toho názoru, že by k tomu dojít nemělo a snad ani nedojde. Mnoho potenciálních dárců by tato změna jistě odradila od dárcovství, což by mohlo umělé početí u nešťastných párů ještě mnohem více zkomplikovat.
Na obrázku: MUDr. Petr Uher, Ph.D., Institut reprodukční medicíny a genetiky v Karlových Varech
