Atopický ekzém (atopická dermatitida)
Autor: MUDr. Jaromír Tručka
Nadstandartní dětská ordinace s bezplatnou pohotovostní službou. Nevybíráme vůbec žádné poplatky. Školákům nabízíme velký výběr omluvenek. Pro…
chronické zánětlivé onemocnění pokožky, které se objevuje až u 20 %* dětí.
Jak ekzém vypadá
Vzhled ekzému se liší podle věku dítěte. Poprvé se objevuje mezi 2. a 6. měsícem věku, kdy začíná jako začervenalá, svědící místa na tvářích, čele, ve vlasech a na zátylku. Na postižených místech se mohou objevit i drobné vyrážky. Postupně se pak ekzém může šířit i na další místa na těle, zejména na ruce a trup. Kůže na postižených místech může být buď suchá a šupinkatá nebo naopak s vyrážkami a mokvající. Důležitým znakem odlišujícím ekzém např. od seboroické dermatitidy, je svědění postižené kůže. Pokožka dítěte bývá často sušší než je obvyklé u zdravých kojenců. U většiny dětí tento kojenecký ekzém vymizí mezi 2 a 3 rokem věku.
Ve věku 4 až 10 let se u některých dětí objeví další fáze ekzému, tentokrát v podobě ohraničených suchých šupinkatých míst na obličeji nebo v ohybových místech, na vnitřní straně lokte, kolene nebo zápěstí. Kůže vypadá ztluštělá a postižená místa silně svědí. V pubertě se pak ekzém často objevuje znovu a může přetrvat až do dospělosti.
Příčiny ekzému
Nejnovější výzkumy naznačují, že atopický ekzém je geneticky podmíněné onemocnění, při kterém je narušena bariérová funkce kůže. Kůže dětí s atopickým ekzémem je sušší a snadněji propouští cizorodé látky. Pokožka těchto dětí přehnaně reaguje na vnější podněty a vzniká zánět.
Atopický ekzém je často zděděný po rodičích. Zvýšené riziko ekzému mají děti, jejichž rodiče nebo sourozenci měli atopický ekzém, alergii nebo astma.
Kdy navštívit lékaře
Pokud máte podezření, že se u vašeho dítěte objevil ekzém, informujte o tom svého lékaře. Je vhodné, aby lékař dítě prohlédl již na začátku onemocnění, protože pak může lépe posoudit případná zlepšení nebo zhoršení stavu. Pokud se nedaří ekzém udržet v mírné formě, je lepší, aby dítě prohlédl specialista - dermatolog, popř. alergolog. Lékaře navštivte vždy, pokud dojde ke zhoršení ekzému, ekzém se rozšiřuje na větší plochy, mokvá nebo jsou postižená místa zarudlejší než obvykle a na dotek horká.
Léčba ekzému
Cílem režimových opatření je předejít nadměrnému vysoušení a svědění kůže:
jak často koupat - názory lékařů i zkušenosti rodičů jsou různé, někteří doporučují méně časté koupání (max. třikrát týdně), aby se pokožka nevysušovala, jiní preferují častější koupání s následným promaštěním pleti. Vyzkoušejte, co vyhovuje vašemu dítěti,
voda na koupání by neměla být horká, spíše jen příjemně teplá,
omezte použití mýdel, popř. používejte pouze jemná dětská mýdla bez parfemace,
mýdlo a oleje do koupele použijte až na konci koupání a poté je z pokožky dobře opláchněte,
masti a krémy na promaštění pokožky nanášejte ihned po koupání (nejpozději do tří minut), aby se dobře vstřebaly. Pokud nanášíte krém jindy než po koupání, přiložte nejdříve na dané místo vlažný obklad,
pro dítě volte oblečení z příjemných materiálů, které nedráždí pokožku, např. z bavlny, vyhněte se vlně a umělým vláknům,
dítě oblékejte přiměřeně okolní teplotě, aby se nadměrně nepotilo,
děti si často ekzém škrábou nebo si ulevují třením o lůžkoviny v postýlce, používejte proto měkká povlečení a prostěradla a stříhejte dítěti často nehty. Nejmenším kojencům je možné obléknout bavlněné rukavičky. Škrábání zvyšuje riziko bakteriální infekce kůže, proto byste se měli snažit mu zabránit.
Farmakologická léčba ekzému
O léčbě ekzému se vždy poraďte s lékařem. Při lehkém ekzému obvykle postačí režimová opatření kombinovaná se zvlhčováním pokožky (krémy, koupelové oleje). Prospěšná může být také ovesná koupel nebo koupel v odvaru z řapíku lékařského. Při zvýšených obtížích může lékař předepsat:
protizánětlivé masti s kortikoidy,
antihistaminika pro zmírnění svědění,
antibiotika (místní nebo celková) při bakteriální infekci kůže (nejčastěji Staphylococcus aureus).
Vliv výživy na atopický ekzém
U části pacientů může být atopický ekzém vyvoláván (nebo zhoršován) některými potravinami, např. mlékem, vejci, sójou, pšenicí a dalšími. Alergolog může provést krevní nebo kožní testy na prokázání alergie na konkrétní potraviny. U nejmenších dětí je obvykle průkaznější eliminační dieta, tedy vyřazení dané potraviny z jídelníčku a její následné znovuzavedení se sledováním změn na kůži. V době, kdy je dítě ještě kojeno, drží eliminační dietu matka.
Kontaktní alergie
Kontaktní alergie se může projevovat podobně jako ekzém, ovšem jde o reakci kůže na styk s některou dráždivou látkou nebo alergenem. Nejčastěji jde o následující látky:
přísady do mýdel, šampónů, krémů, koupelových pěn a olejů a další dětské kosmetiky i některých léků,
přísady do pracích prášků a aviváží, barviva a bělidla na látky,
lepidla a barviva používaná při výrobě bot,
nikl v částech dětského oblečení (cvočky, zipy apod.),
některé potraviny, např. ovocné šťávy,
dětské sliny - reakce se pak objevuje na bradě nebo na hrudníku.
Léčba kontaktní alergie spočívá ve vyloučení styku s alergenem (dráždivou látkou). Ke zjištění alergenu může lékař využít kožní testy nebo pohovor s rodiči. Ke zmírnění obtíží (svědění) je možné předepsat antihistaminika.
Zdroje:
http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/06/10.pdf
